Na rozdíl od cigaret nebo pohonných hmot, které jsou zatíženy spotřební daní ve všech členských zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), je situace u vína rozdílná. V některých zemích není spotřební daň zavedena u tichého ani šumivého vína. V České republice podléhá spotřební dani pouze víno šumivé, tiché víno však nikoliv. U šumivého vína činí spotřební daň v roce 2017 stejně jako v letech předchozích, částku 2.340 Kč na hektolitr. Jeden litr šumivého sektu je tedy zatížen spotřební daní ve výši 23,40 korun.
Jak je to v jiných zemích
Pouze v šesti zemích nepodléhá zdanění ani tiché ani šumivé víno. Jedná se o Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko, Italii a Lucembursko. V daších pěti členských státech OECD potom nepodléhá zdanění tiché víno, a to je kromě Česka ještě Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Ve všech dalších členských zemích OESD podléhá spotřební dani tiché víno i víno šumivé.
Sazba DPH
Daň z přidané hodnoty se ovšem z vína odvádí ve všech členských zemích OECD. Nejvyšší sazba je v Maďarsku (27%), v Norsku, Dánsku a Švédsku (vždy 25%). Naopak nejnižší sazba DPH je v Austrálii a Koreji (10%) a v Japonsku a Švýcarsku je to dokonce jen 8%.
Kdo pije víno nejvíc? Z členských zemí OECD jsou to Francouzi, Italové, Portugalci a Lucemburčané, kteří vypijí 40 litrů vína za rok na osobu.
Spotřební daň
Nejvíce tato daň prodražuje konečnou cenu láhve vína v Norsku, Irsku, Velké Británii, Finsku, Švédsku, Dánsku, Turecku, Estonsku, Holandsku a v Belgii. Podobně je to pak i u šumivého vína.
Spotřební daň se v členských zemích OECD zvyšuje, zejména v Evropě. U tichého vína stoupla například v Dánsku v roce 2016 oproti roku 2009 o 89%, u šumivého vína pak nejvíce také v Dánsku (o 63%), dále v Belgii o 59%, v Nizozemí o 50% a ve Finsku o 32%.
